Dubnové číslo literárního časopisu PLAV z letošního roku otevírá českým čtenářům prostor současné ženské poezie prostřednictvím autorek pocházejících často z méně známých a geograficky vzdálených oblastí Brazílie.
Koncepci čísla připravila portugalistka Barbora Svobodová (FF UK a FF UP) společně s brazilskou básnířkou a badatelkou Priscilou Brancovou. Společně vybraly reprezentativní přehlídku textů výrazných básnických osobností, jejichž tvorba propojuje intimní výpověď s reflexí společenských témat. Nové číslo tak nese název Piraně a světlušky. Brazilské básnířky světa. Významný podíl na tomto projektu mají rovněž překladatelky, z nichž některé působí v rámci vědecké komunity našeho výzkumného centra. Jejich překlady vynikají nejen literární kvalitou, ale také citlivostí vůči kulturním a emocionálním nuancím jednotlivých textů.
Zařazené básně tematizují osobní i kolektivní zkušenost: dotýkají se osamělosti, rasismu, partnerské soudržnosti i zranitelnosti, paměti i síly samotného jazyka. Vedle rozdílných kulturních reálií zároveň připomínají, že i poezie může fungovat jako prostor porozumění mezi vzdálenými světy. Přes kulturní i historické odlišnosti se zde ukazuje jako univerzální prostředek sdílení zkušeností, emocí a vnitřních světů, schopný překračovat hranice jazyků, kontinentů i společenských kontextů.
Publikaci otevírá esej Priscily Brancové a rozhovor s básnířkou Adélií Pradovou nazvaný Poezie nás zachraňuje před smutkem, který vedla Šárka Grauová. Díky pestré škále otázek se čtenář seznamuje s různými etapami tvorby této devadesátileté autorky z Divinópolisu i s jejím pohledem například na náboženství či ženskost. Na rozhovor navazuje výběr básní současných brazilských autorek v překladech českých portugalistek a jedné hispanistky. Úvodní text s názvem Před časem i moly mé šaty mě chrání (překlad Vlasta Dufková) přímo navazuje na zmíněný dialog. Součástí čísla jsou také další tituly: V Brazílii je jaro a já sním (Aline Cardoso, překlad Anna Tietzová), Slovo se občas loudá (Ana Elisa Ribeiro, překlad Kateřina Ritterová), Viděla jsem umírat kámen (Ana Martins Marques, překlad Pavla Korpaczewski), krátký akt loupání pomerančů (Bianca Monteiro Garcia, překlad Martina Kutková), Dům, který nosím uvnitř (Heleine Fernandes, překlad Karolina Válová), Má duše začerňuje zem (Lívia Natália, překlad Zuzana Burianová), Duše světa průzračná jako pramen (Maria de Lourdes Hortas, překlad Lucie Koryntová), Budu se dál dotýkat ohně (Milena Moura, překlad Lada Weissová) a Hledám svou nepřítomnost (Thainá Carvalho, překlad Kateřina Ritterová).
Toto tematické číslo představuje nejen mimořádný literární projekt, ale také cenný příspěvek k hlubšímu poznání současné brazilské kultury a ženské poezie. Kromě toho, že se aktivně zapojily i naše badatelky, se naše výzkumné centrum také finančně spolupodílelo na jeho vydání.
Výzkumné centrum Aquilina Ribeira při Filozofické fakultě Masarykovy univerzity pořádá ve spolupráci s Camões, I.P. a Ústavem románských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy autorskou přednášku významného kapverdského spisovatele, hudebníka a kulturní osobnosti Mária Lúcia Sousy. Přednáška se uskuteční 15. června 2026 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a proběhne v portugalštině.
Studentky lektorství portugalštiny si v rámci aktivit Cátedry zaměřených na šíření portugalského jazyka vyzkoušely výuku v několika vzdělávacích institucích. Během stáží získaly praktické zkušenosti s výukou bilingvních dětí i studentů portugalštiny jako cizího jazyka.
